Co nám pomáhá být naživu při práci s lidmi? E-book k přečtení

S wellness jsem se seznámila v roce 2010 a od té doby jsem zažila nespočet pracovních a osobních setkání, kdy jsem se snažila jeho myšlenky předat ostatním lidem. Tato moje pedagogická role mě někdy nabíjela energií a někdy jsem odcházela ze školení či přednášky úplně vyčerpaná. Začalo mě zajímat, jak to mají ostatní.
V říjnu 2026 jsem proto uspořádala tři setkání na téma Co nám pomáhá zůstat naživu při práci s lidmi? Do rozhovorů vstupovaly zkušenosti z různých pomáhajících profesí. Byli tam účastníci se zkušenostmi ze vzdělávání, terapie, fyzioterapie, mentoringu, provázení přírodou i dalších. Mluvili jsme o tom, co nám práce dává a bere, jak obnovujeme síly a jak poznáváme své hranice.
Podobné otázky, různé zkušenosti
Překvapilo a potěšilo mě, kolik témat se vracelo napříč rozhovory. Příroda, pohyb, možnost být chvíli o samotě, ale také radost ze spolupráce s klientem a potřeba mít někoho, komu můžeme říct, jak nám je. Vedle konkrétních technik a zkušeností se objevovala i napětí, ve kterých hledáme vlastní rovnováhu.
Citlivost a ochrana sebe. Chceme druhému naslouchat a vnímat, co prožívá. Zároveň potřebujeme poznat, kdy už jeho starosti přebíráme a neseme je dál do svého života. Hranicí může být konec sezení, rozsah naší odbornosti i chvíle, kdy si řekneme o podporu.
Aktivita a klid. Někdy nás obnoví ticho a odpočinek. Jindy běh, pohybová hra nebo práce, která nás plně zaujme. I náročný den nás může sytit, když v níěm nacházíme smysl a máme pro něj kapacitu.
Mluvení a ticho. Pojmenovat zkušenost může přinést porozumění a úlevu. Ale nemusíme vyplnit každou chvíli slovy. Zazněla i věta "vrátit pozornost k tělu" a nechat prostor tomu, co se ukáže, když chvíli mlčíme.
Káva s jeptiškou a čas na návrat k sobě
Zůstalo se mnou vyprávění jedné účastnice o cestě z práce. Nespěchá na nejrychlejší vlak domů, tak jako kdysi. Dopřeje si chvíli v zahradě, kávu s jeptiškou, odjede pozdějším spojem a od vlaku jde pěšky. Má tak čas postupně opustit pracovní dění a přijít domů.
Právě přechod mezi prací a osobním životem byl důležitým tématem. Někdy už máme být dostupní dětem nebo partnerovi, ale pozorností jsme stále u klienta. Pomoci může procházka, zápis ze sezení nebo krátká chvíle, během které se znovu zeptáme, jak je nám samotným.
Mluvili jsme také o pracovních podmínkách. Přestávky, počet klientů nebo možnost ukončit práci včas nejsou vždy jen věcí osobního rozhodnutí. Potřebujeme příjem a někdy pracujeme v systému, jehož pravidla sami neurčujeme. I to patří do rozhovoru o péči o sebe.
Zkušenosti, ke kterým se můžete vrátit
Z poznámek vznikl e-book. Najdete v něm tematicky uspořádané zkušenosti, konkrétní drobné praktiky a otázky k vlastnímu zastavení - ať už jste se rozhovorů zúčastnili, nebo se k tématu přidáváte až teď.
Potěšilo mě také, že zazněla chuť potkávat se dál. Už samotná možnost mluvit s lidmi, kteří podobné otázky znají ze své práce, byla pro mnohé z nás zdrojem. Proto vznikla WA Skupina, do které se můžete přidat a další setkání jsou v plánu. Jejich termíny zveřejním na webu a sociálních sítích.



Komentáře